BA - Sierra kursa

Sámi birasehtalaš vierut boares áiggi rájes

  • Oahpahusgiella: Oahpahusgiella lea sámegiella ja eaŋgalasgiella.
  • Oahpu lágideapmi: Oahppodeaivvadeapmi Sámi allaskuvllas ja neahttaoahpahus
  • Oahppokoda: SER 102
  • 10 oahppočuoggá.
  • PDF icon  Oahppoplána
  • Diibmoplána ja deaivvadanplána: TimeEdit 
     

Oahpu gullevašvuohta
Oahppoovttadat lea geatnegahtton fágaoahppu Boazoealáhus bachelorprográmmas, ja sáhttá nai dohkkehuvvot doarjjafágan eará bachelorprográmmain.

Oahpu sisdoallu
Oahpus studeanta oažžu vuođđodieđuid ovdalaš sámi muitalus- ja doaibmavieruin ehtalaš gažaldagaid dáfus, nu go dat bohtet ovdan čálalaš gálduin ja dutkamiin. Dás leat ovdalaš sámi diliid dieđut ja oahpisteapmi čálalaš gálduide, main iešalddiset lea árvu. Seammás oahpahus addá diehtovuođu gažaldagaide mat gullet min otná nai diliid smávit ságaide ja stuorit diskurssaide.

Oahppan - ja oahppanvuogit
Oahpahus lágiduvvo logaldallamin, joavkobargun ja čuovvovaš studeantaságastallamin, ja bagadallamin. Dollo(jit) oahpahusdeaivvadeapmi/-deamit, oassi sáhttá leat neahttaoahpahus.

Eksámen
5 beaivvi čálalaš eksámen mas studeanta vállje vástidit ovtta golmma gažaldagas. Vástádusa guhkko galgá leat 4-6 siiddu.
Eksámenbargu árvvoštallojuvvo ECTS-vuogádaga árvosániid mielde, mas buoremus árvosátni lea A ja vuolimus ceavzinárvosátni lea E. F árvosátni mearkkaša ahte ii leat ceavzán.

Gáibádusat beassat eksámenii
Ovdal beassá eksámenii, studeanta galgá:
- Čađahan ja ožžon dohkkehuvvot oktagaslaš bargobihtáid, njálmmálaš ovdanbuktima dahje čálalaš bihtá.
- oassálasttán unnimusat 75% go lea deaivvadanvahkku.

Koordináhtor:

Mikkel Nils M. Sara: mikkelns@samas.no / +4778448464

Sisabeassangáibádusat

Dábálaš sisabeassangáibádusat alitoahpahussii. Sisabeassanvuođđu sáhttá leat juogo oppalaš lohkangelbbolašvuohta (čađahan joatkkaskuvlla/logahaga/gymnása) dahje reálagelbbolašvuohta. Dasa lassin gáibiduvvo sámegielmáhttu.


Sámegiela gáibádusa sáhttá deavdit čuovvovaš vugiid mielde: Norgga joatkkaskuvllas sámegiella 1. dahje 2. giellan, Suoma logahagas eatnigielladutkkus dahje lohkan sámegiela vierrogiellan ja Ruoŧa gymnásas eatnigiellan (modersmål 200 čuoggá) dahje ođđaáigásaš giellan (moderna språk 200-300 čuoggá) dahje vástideaddji sámegieloahppu doaibmi njuolggadusaid mielde. Sámegiela gáibádusa sáhttá maid deavdit sámegiela lohkanbadjeoahpuin, 30 oahppočuoggá, dahje vástideaddji oahpuin dahje ceavzit giellageahččaleami maid Sámi allaskuvla lágida. Jus lea eahpesihkarvuohta man dási gelbbolašvuohta ohccis lea, de ášši ovddiduvvo fágalaš árvvoštallamii ja meannuduvvo dán vuođul.